Baťův kanál

HISTORIE BAŤOVA KANÁLU

Myšlenka regulace řeky Moravy se zrodila již kolem roku 1927. Ihned zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu, který byl hnacím motorem v rozvoji průmyslu v celém kraji. O pět let později bohužel Tomáš Baťa tragicky zemřel. Jeho nástupce, Jan Antonín Baťa, se však odvážného nápadu nezalekl a pokračoval v plánu vybudování kanálu.

Výletní motorová loď Mojena

Výletní motorová loď „Mojena“, která pojala kromě posádky 25 výletníků na své plavbě po řece Moravě v roce 1937

Regulace řeky Moravy pomocí zbudování umělého kanálu měla pro společnost několik významů. Díky lodní dopravě mohla společnost ušetřit mnoho finančních prostředků, které byly vyhrazeny pro železniční dopravu při přepravě lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren v Otrokovicích. Konečně bylo možné vybudovat meliorační systém v okolí řeky Moravy a v neposlední řadě by byly učiněny první kroky k vysněnému propojení evropských veletoků Dunaje, Odry a Labe.

Remorkér Baťa II

Remorkér Baťa II proplouvá plavební komorou v přístavu Baťov v Otrokovicích, snímek pořízen při zahájení dopravy na kanále 2. prosince 1938

Náročná výstavba Baťova kanálu proběhla v letech 1934 až 1938. Plavební trasa byla dlouhá 51,8 km. Lodě museli proplout 14 plavebními komorami, které regulovaly výškové rozdíly hladiny. Kromě komor však musela být vybudována řada dalších technicky náročných zařízení jako zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži.

Výklopník vagónů s hnědým uhlím na lodě u Sudoměřic v roce 1939

Výklopník vagónů s hnědým uhlím na lodě u Sudoměřic v roce 1939

Za 2. světové války byl kanál značně poškozen německými vojsky a těsně po válce došlo ke znárodnění Baťových závodů, do kterých spadal i Baťův kanál. V šedesátých letech byla nadobro pro nerentabilitu zrušena i nákladní doprava. Život se na tuto unikátní vodní cestu vrátil až v polovině devadesátých let 20. století, kdy se začaly rodit různé aktivity pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu a s nimi se pomalu začaly objevovat půjčovny lodí, bez nichž by turistický ruch na této vodní cestě byl naprosto nemyslitelný.

Osobní loď Morava

Osobní loď Morava vyplouvá z plavební komory Spytihněv při obnovení plavby na průplavu Otrokovice-Rohatec v roce 1947

V dnešní době je Baťův kanál uznávanou turistickou vodní cestou, kterou využívá čím dál víc lidí. Baťův kanál je ideální pro dovolenou na lodi, kde zažijete plno zážitků, jste neustále obklopení přírodou a proplouváte mnoha městy a vesnicemi s historickými a kulturními zajímavostmi a památkami.

SOUČASNOST

V současné době je Baťův kanál využíván jen pro turistické účely a je označen jako vodní cesta 0. třídy. Proto je možné zde bez oprávnění řídit malá plavidla s motorovým pohonem do výkonu 20 kW, která jsou schopná pouze výtlačné plavby a max. rychlosti 20 km/h. Každá osoba starší 18 let si může např. u nás v půjčovně hausbótů Spytihněv zapůjčit libovolný hausbót, případně člun s motorem, a po krátkém zaučení vyjet vstříc novým zážitkům spojených s plavbou po Baťově kanálu.

Hausbót při plavbě po řece Moravě
Hausbót při plavbě po řece Moravě

Délka Baťova kanálu je nyní přibližně 60 km (Otrokovice – Skalice). Některé úseky vedou řekou Moravou a jinde jsou vedeny uměle vyhloubenými kanálovými úseky (přibližná hloubka uměle vytvořených koryt je v současnosti cca 1 m). Pro bezproblémovou plavbu je po celé trase v provozu 13 plavebních komor, díky kterým lze snadno překonat výškový rozdíl hladiny. Plavba je také zajímavá pro velké množství mostů (56), ze kterých se mnoho stalo unikátní technickou památkou. Kromě několikadenního plavení na hausbótu nebo projížďce na člunu, se staly velmi populární i velké výletní lodě, které nabízejí příjemnou projížďku po Baťově kanále i řece Moravě.

Výletní loď Morava
Výletní loď Morava s kapacitou 60 osob vyplouvá z PK Kunovský jez

Je snaha Baťův kanál neustále rozšiřovat a nabídnout tak větší zážitek z plavby. V blízké době by se měl Baťův kanál rozšířit až na 76 km. Vodní cesta by tak byla splavná od města Kroměříž až do Hodonína.